Ve druhé kapitole „Poutní místa a místa zvláštní zbožnosti“ se autor zabývá místům a dějům jak církevně - tedy oficiálně - schváleným, tak i pověrečným.
Krčmář v další kapitole obrátil pozornost k „Lidové víře v moc posvátných předmětů“. Amulety (drobné předměty na ochranu) byly lidem vnímány jako pomocníci v těžkých chvílích, leckdy ve spojení s magickými předměty. Kupodivu jsou k těmto magickým předmětům, např. ke kamínkům z poutních míst, přiřazeny i svaté obrázky nebo texty modliteb zašité do škapulířů, a za určitých okolností dokonce i růžence.
Votivní dary na poutním místě jsou rozčleněny do dvou typů. Tzv. kajícné se snaží předem získat přímluvu světce, nebo nejčastěji Panny Marie, kdežto děkovné měly působit již jako poděkování za vyslyšení modliteb. Mezi dary jsou řazeny jak berly, tak i voskové odlitky nemocných částí těla, figurky dobytka, svíce a další předměty.
Český text přeložený do němčiny a angličtiny je doplněn řadou černobílých vyobrazení, vhodný doprovod celé publikace tvoří barevná obrazová příloha. Již z překladu všech textů do angličtiny a němčiny je patrné, že téma lidové zbožnosti není ohraničeno územím Plzeňského kraje, ale je všeobecně rozšířené, přestože to není v knize reflektováno. Naopak lze ocenit přehled základní použité literatury, dobrý dojem podtrhuje i kvalitní hlazený papír použitý pro tisk a dobře čitelné větší litery.
Bobliografický údaj:
Luděk KRČMÁŘ: Lidová zbožnost na Plzeňsku. Plzeň, Západočeské muzeum v Plzni, 102 s. + obrazová příloha, ISBN 978-80-7247-139-3.