Aktuality
S hlubokým zármutkem oznamujeme, že ve věku 91 let zemřela dne 10. března 2023 dlouholetá členka ČNS dr. Mirjam Moravcová. Dne 16. března 2023 nás ve věku 95 let bohužel opustila i čestná členka ČNS a jedna z nejdůležitějších osobností celé její historie dr. Alena Plessingerová. Nekrology obou významných badatelek budou otištěny v Národopisném věstníku 1/2023.
S hlubokým zármutkem oznamujeme, že ve věku 91 let zemřela dne 10. března 2023 dlouholetá členka ČNS dr. Mirjam Moravcová. Dne 16. března 2023 nás ve věku 95 let bohužel opustila i čestná členka ČNS a jedna z nejdůležitějších osobností celé její historie dr. Alena Plessingerová. Nekrology obou významných badatelek budou otištěny v Národopisném věstníku 1/2023.
Kniha představuje jedinečné hudební a literární doklady tradice hudební a literární doklady tradice českých kramářských písní.
IVDE (Institut für Volkskunde der Deutschen des östlichen Europa) ve Freiburku (Německo) nabízí stipendia pro studenty, doktorandy a postdoktorandy do 35 let věku. Podmínkou pro získání stipendia je znalost němčiny, vypracování výzkumného projektu, který tematicky souvisí s výzkumnou agendou ústavu, tedy s problematikou kultury a dějin Němců ve východní a z východní Evropy. Výzkum se může týkat například témat jako migrace, etnické menšiny, každodennost, vzpomínková kultura, dějiny výzkumu, transkulturalita či multietnicita.
Podrobnější informace o stipendiu viz příloha.
Supplementum ad Acta Musei Moraviae. ISSN 0862-1209
Folia ethnographica publikují původní odborné práce z etnologie, které přinášejí nové poznatky z badatelské činnosti. Časopis je zaměřen na problematiku tradiční kultury v českých zemích se zvláštním zřetelem k Moravě. Dané téma sleduje v historickém vývoji i v současné společnosti, v interetnických souvislostech a v návaznosti na středoevropské kulturní vazby.
Publikace byly vydána díky finanční podpoře Ministerstva kulturry ČR. Autor, Jiří Škabrada, se snaží o nový pohled na mechanismus vývoje vesnických půdorysů a plužin, včetně odhalování měr a modulů při pravidelném vytyčování v novověku i ve středověku. Půdorysy vesnic a jejich plužiny přitom chápe jako celek, jehož jednotlivé složky se mohly v čase proměňovat. Jako podklad využívá zejména mapy stabilního katastru, což současně znamená další rozšíření poznávání informací, obsažených v tomto unikátním archivním fondu.
