Česká národopisná společnost

Tento výroční sborník popisuje historii Etnologického ústavu Akademie věd České republiky. Každá z kapitol knihy se věnuje jednomu pracovišti tohoto ústavu a jeho historii. Čtenář se tak může dočíst o české etnomuzikologii, etnických studiích, historické etnologii, Kabinetu hudební historie a také o výzkumných cílech a budoucnosti brněnského pracoviště Etnologického ústavu. Další kapitoly popisují dokumentační sbírky tohoto ústavu. Zvlášť je popisována knihovna pražského pracoviště, dále pak knihovna a archiv pracoviště Brno a knihovna Kabinetu hudební historie. Ve zkrácené formě je pak čtenáři předložena kapitolka o časopisech vydávaných na Etnologickém ústavu. 

Aktuání číslo Zpravodaje ČNS informuje o dění v České národopisné společnosti od března do července 2016. 

Ambicí knihy je vykreslit obraz pestrých osudů krajanské komunity, která svoji existenci spojila s místem zvaným Veliké Srediště, obcí ležící nedaleko města Vršac v jižním Banátu v dnešním Srbsku. Její vznik, stejně jako existence dalšího českého osídlení na Balkáně, je výslednicí rozsáhlého migračního procesu, který pro jihovýchodní Evropu znamenal značné proměny struktury populace v rovině sociální, hospodářské, etnické i náboženské. Kniha se pokouší o odkrytí opony hodnocení světa skupiny reformovaných evangelíků původem z hanáckého Slovácka (okolí Klobouk u Brna). Ti se v polovině 19. století rozhodli opustit svou domovinu a po více než měsíci putování se usadili pod nejvyšší horou Vojvodiny – Kudričkim vrchem. Vesnice, dosud obydlená Srby, Rumuny, Maďary, Němci a Čechy římskokatolického vyznání, se jim stala novým domovem, multietnickým světem par excellence, s nímž spojili své další naděje a vyhlídky.

Publikace Děti v Brně je sestavena ze sedmi kapitol, jejichž autory jsou pracovníci brněnského pracoviště EÚ AV ČR a doplňuje je esej literárního vědce a překladatele Petera Demetze, pražského rodáka, který prožil dětství v Brně. Jednotlivé oddíly jsou zaměřeny na postavení a roli dětí v rodině, na jejich volný čas, zpěvnost, na vývoj českého školství a na vztahy mezi Čechy a Němci, na děti ve fotografii. Jedna kapitola se věnuje výhradně německým dětem, ostatní jsou zaměřeny zejména na děti české.

Odkaz k objednání publikace naleznete zde.

Hlavní výbor České národopisné společnosti i v letošním roce vyhlásil anketu O nejvýznamnější počin v oboru za rok 2015 v kategoriích publikace; výstava, expozice; seminář, konference, akce. Členové ČNS rozhodli v letošním hlasování o vítězích ankety následovně:

Publikace: R. Doušek – D. Drápala (eds.): Časové a prostorové souvislosti tradiční lidové kultury na Moravě. Brno 2015.

Expozice, výstava: Hliněné stavitelství na Moravě. Autor Martin Novotný, Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, vernisáž 1. 5. 2015.

Konference: Léčení a léčitelství v lidové tradici. Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 2.–3. 6. 2015.

Cenu Pěti rudých růží, o které rozhoduje Hlavní výbor České národopisné společnosti, obdržel projekt GISTRALIK realizovaný Ústavem evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy unoverzity v Brně.

Druhý svazek monografie Plzeňsko v lidové písni svojí koncepcí navazuje na první díl vydaný v roce 2011. Představuje lidovou hudební kulturu Plzeňska formou odborných studií a edice historických zápisů hudebního folkloru 19. a 20. století.

Publikace podává ucelený etnologický a kulturně historický pohled na lidové obyčeje a slavnosti v českých zemích, vázané na roční období a data v kalendáři. Výroční obyčeje jsou mnohovrstevnaté kulturní jevy dlouhého trvání. Výrazně je proměnilo křesťanství, které je připoutalo k církevnímu kalendáři a jeho svátkům a překrylo staré mýty a rituály z archaických pohanských dob. Proměnlivá soustava obyčejové tradice se měnila s dobou a s novými hospodářskými vazbami, životním způsobem lidí a nakonec i s cílenými snahami o zachování projevů lidové kultury. Kniha předkládá plastický obraz výročních obyčejů v časových proměnách a v regionální rozrůzněnosti se zaměřením na venkovské společenství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

V listopadu tohoto roku vydalo Valašské muzeum v přírodě publikaci s názvem Uchováno budoucím generacím, která vznikla v souvislosti s 90. výročím jeho založení.

Hlavní výbor České národopisné společnosti byl upozorněn na tři nové publiace Jiřího Mačudy z Jihomoravského muzea ve Znojmě. Bibliografické údaje a krátké anotace uvádíme v následujícím textu.

Druhé letošní číslo zpravodaje informuje o činnosti České národopisné společnosti v období od března do poloviny července 2015. Zpravodaj byl rozeslán předsedkyní společnosti podle e-mailového adresáře. Můžete si jej ale také stáhnout pod tímto článkem.