Kolébkou kameniny je Anglie, odkud se tato keramika jako výraz nového životního stylu klasicismu dostává do západní a střední Evropy. Se zájmem klasicismu o antickou kulturu souvisí i počáteční dekorativní prvky vycházející z motivů antické ornamentiky. Výrobky charakterizovala – na rozdíl reprezentativních funkcí u starších barokních fajánsí – funkčnost a účelnost, kterou odrážejí jídelní servisy; kávové soupravy zase dokládají společenskou roli pití kávy ve vyšší společnosti. Dekorem i tvarem odlišná produkce směřovala do prostředí lidových vrstev. Ve výzdobě se inspirovala tzv. německými květy vídeňské a míšeňské porcelánky invenující této spotřebitelské skupině. Z hlediska morfologického se jednalo hlavně o mísy a džbány, popřípadě devocionálie.
Při koncipování práce se autor v úvodu věnuje industriální výrobě keramiky, která jako jiné odvětví průmyslu byla podporována merkantilistickou politikou rakouského státu konce 18. století. Změny hospodářské politiky následně sleduje po celé 19. století až do první světové války se společensko-politickým mezníkem, jak ho představují revoluční roky 1848/1849. V dalších kapitolách osvětluje význam císařské manufaktury v Holíči na západním Slovensku z hlediska rozvoje industriální výroby keramiky na Moravě a historický vývoj jednotlivých podniků, které na Moravě postupně vznikaly a zajišťovaly výrobu kameniny, kulturního fenoménu plnicího užitkové i estetické funkce v kultuře různých vrstev společnosti konce 18. a v 19. století.
Cena knihy 300,- Kč